Copy Link
Add to Bookmark
Report
OMICRON ECHO #22
*******************************************************************************
OMICRON ECHO 22 18. dubna 1994
*******************************************************************************
OBSAH:
1. MESIC PROVOZU GOPHERU SATURN.FELK.CVUT.CZ
2. GRAFICKA UZIVATELSKA ROZHRANI
3. KURZY ZAKLADU SYSTEMU X WINDOW A JEHO SPRAVY
*******************************************************************************
Vazeni pratele,
v tomto obcasniku Vam predkladame male shrnuti vysledu mesicni
existence naseho omicronovskeho gopheru. Blizi se konec letniho semestru
a tim i doba tradicniho konani omicronovskych kurzu. Energicky nastup
hypermedii do Internetu nemuzeme v nasich kurzech opominout. WWW ve spojeni
se svymi klienty, napr. typu MOSAIC, se zacina uchazet velmi silne o prizen
uzivatelu Internetu a snazi se dohnat naskok, ktery pred nim gopherske
systemy ziskaly. Nachazi priznivou pudu i u nas, v CESNETU. Jiz zabehly
WWW server v CAV dostava na UK a na CVUT kolegy, byt pouze zatim
experimentalni, v Olomouci ohlasuji zkusebni WWW server, rozhoduje se,
ktery WWW server v CZ bude ten nejseverovatejsi. V teto situaci OMICRON
ziskava na KP FEL CVUT dalsi technicko-programove zazemi, ktere umoznuje,
aby ve svych kurzech mohl vyuzivat graficka rozhrani WINDOWS jak v novellske
siti, tak i v siti pracovnich stanic SUN. Tim vznikaji priznive predpoklady,
aby projektovane kurzy mohly se zabyvat podrobneji a nazorneji progresivnimi
tendencemi, ktere se zacinaji v Internetu projevovat a jsou atraktivni pro
uzivatele. Pozadali jsme proto A. Limpoucha, autora zname knihy "X WINDOW
SYSTEM - Programovani aplikaci", ktery s J.Schmidtem pripravuje pro zajemce
na cerven dva nove omicronovske kurzy, prvy na tema SYSTEM X WINDOW SE
ZAMERENIM NA SITOVE VYUZITI a druhy na tema SPRAVA SYSTEMU X WINDOW V SITOVEM
PROSTREDI, aby nas uvedl do problematiky kratkou prehledovou informaci
GRAFICKA UZIVATELSKA ROZHRANI. Obcasnik ukoncujeme podrobnymi propagacnimi
informacemi o techto novych zamyslenych kurzech. Informace o dalsich
cervnovych, jiz tradicnich, inovovanych kurzech SLUZBY CELOSVETOVE POCITACOVE
SITE INTERNET A ZPUSOBY JEJICH VYUZIVANI (kurz A1, A2, A3) a kurzu INTERNET
PRO SPRAVCE SITE A POKROCILE UZIVATELE prineseme v dalsim obcasniku, ktery
vyjde behem pristiho tydne. Prozatim zverejneme jejich casovy plan:
Kurz A1: ZAKLADNI SLUZBY INTERNETU
6.6.- 9.6. 1994 vyukova cast, 10.6. 1994 cviceni
lektori: M.Bily, V.Vrabec
Kurz A2: ROZSIRENE SLUZBY INTERNETU
13.6.-16.6. 1994 vyukova cast, 17.6. 1994 cviceni
lektori: J.Kaspar, V.Vrabec
Kurz A3: INTEGROVANE SLUZBY INTERNETU
20.6.- 23.6. 1994 vyukova cast, 24.6. 1994 cviceni
lektori: M.Bily, V.Vrabec
INTERNET PRO SPRAVCE SITE A POKROCILE UZIVATELE
6.6.- 9.6. 1994 vyukova cast
lektori: J.Kaspar, M.Bily, M.Sterba, J.Orsag
Vladimir Vrabec
******************************************************************************
1. MESIC PROVOZU GOPHERU SATURN.FELK.CVUT.CZ
Uplynul mesic od zahajeni provozu experimentalniho omicronovskeho
gopheru "saturn.felk.cvut.cz". K dnesnimu dni ma nas server tuto strukturu:
------------------------------------------------------------------------------
1. Welcome || Vitejte.
2. Newsletter OMICRON-ECHO || Obcasnik OMICRON-ECHO /
3. NET Treasures || Docasny archiv sitovych nugetu/
1. 94030100-index.txt.
2. 94030802-netiquette.txt.
............................. vynechano ..............................
105.94041403-fax-faq.txt.
4. Other NET Treasures (pointers) || Odkazy na dalsi sitove nugety/
1. 94040101 List of CESnet Resources (gopher.vslib.cz).
2. 94041101 Online Book by Chapter - Search Online Book
(wuecon.wustl.edu)/
3. 94041600 jughead at W&L [ 9Apr94, 3kb].
4. 94041601 Search High-Level Gopher Menus by JUGHEAD at W&L < ?>
(Send keywords in Subject:)
5. 94041801 On Line Hytelnet at W&L (Telnet Login to Sites)/
6. 94041802 On Line Hytelnet at W&L (Telnet Login to GOPHER servers)/
7. 94041803 On Line Hytelnet at W&L (Telnet Login to WAIS servers)/
8. 94041804 On Line Hytelnet at W&L (Telnet Login to WWW servers)/
9. 94041901 International Networking Conference in Prague (INET'94)/
5. TESTS - Do not use it! || Pro testovani - Nepouzivejte!/
------------------------------------------------------------------------------
Zajimave je, co z informacniho obsahu se uzivatelum jevilo jako
nejatraktivnejsi. Z 21 archivovanych cisel obcasniku OMICRON-ECHO se nejvice
uplatnila cisla 21, 20, 1 a 18 ( podil na ctenych obcasnicich cca 50 % ).
Podobne ze 104 souboru archivu nejctenejsi byla tato skupina souboru ( podil
na ctenych souborech zhruba 25 %):
94032259-music-rlmvcole.txt
94032301-vszakon.txt
94040502-big10.txt
94030801-zdroje-cesnetu.txt
94040501-pssri.txt.
Dokonce vidime, ze soubor "94030801-zdroje-cesnetu.txt", ktery byl na zacatku
tohoto mesice zrusen a nahrazen smernikem "94040101 List of CESnet Resources
(gopher.vslib.cz)" na originalni zdroj, se zaradil do teto skupiny jiz behem
sve pulmesicni existence.
V teto souvislosti doplnme, ze puvodni hlavni menu gopheru bylo
rozsireno o polozky:
"Other NET Treasures (pointers) || Odkazy na dalsi sitove nugety"
"TESTS - Do not use it! || Pro testovani - Nepouzivejte!".
Zamereni techto polozek je ocividne. Snad pouze pripomenme, ze tematem
"jughead" se zabyval obcasnik OMICRON-ECHO-17 a ze off line Hytelnet je k
dispozici na cesnetovskych FTP zrcadlech, napr. pro MSDOS na "ftp.vslib.cz".
Pred mesicem jsme zacinali nahranim pres 70 prirucek z projektu
"Clearinghouse for Subject-Oriented Internet Resource Guides" (stav k 940314).
Tento projekt se v soucasne dobe tak rychle rozviji, ze pocet prirucek se
rozrost daleko pres 120 kusu. Behem kratke doby nove prirucky do archivu
doplnime a stare verze nahradime aktualnimi.
******************************************************************************
2. GRAFICKA UZIVATELSKA ROZHRANI
(Ales Limpouch)
S masovym rozsirovanim pocitacu v 80.letech se stavaji jejich uzivateli
pocitacovi laici, kteri chteji pocitac pouzivat jako poslusneho pomocnika
pri sve praci. To vyzaduje snadnou pouzitelnost pocitacu, srozumitelnost
komunikace mezi clovekem a pocitacem a intuitivni ovladani pocitacu.
Vzhledem k vyssi srozumitelnosti a nazornosti graficke informace dochazi,
jakmile je to technicky mozne a cenove unosne, k prechodu na grafickou
komunikaci. Pro prostredi, ktere umoznuje tento zpusob komunikace, je
zaveden nazev graficke uzivatelske rozhrani (GUI - graphical user interface).
Dalsim motivem pro vznik techto prostredi byl vyvoj uzivatelskeho rozhrani
viceulohovych operacnich systemu a objektove orientovanych systemu.
Graficka uzivatelska rozhrani jiz zdomacnela na vetsine pocitacu kolem nas.
S jejich rozsirovanim se vsak take objevily urcite problemy. Zacaly se
objevovat nazvy a zkratky ruznych systemu, ktere se pouzivaji a ve kterych
je napoprve velmi slozite se orientovat. Graficka uzivatelska rozhrani v
prostredi operacniho systemu UNIX navic plne spolupracuji se siti a umoznuji
vyuzivat vzdalenych systemu. V heterogenni siti s jedinym typem pocitacu byva
tato vlastnost casto zamaskovana a uzivatel o ni nemusi vubec vedet. Pri
pouzivani ruznych typu pocitacu vsak v dusledku urcitych rozdilu na tuto
skutecnost brzy narazi a je s ni konfrontovan. Nasledujici text se snazi
vnest alespon trochu svetla do techto problemu. Prvni jeho cast je venovana
prehledu pojmu a nazvu souvisejicich s grafickymi uzivatelskymi rozhranimi
a druha se kratce zminuje o systemu X Window a jeho sitovych vlastnostech.
2.1 Prehled grafickych uzivatelskych rozhrani
Prukopniky v oblasti GUI byli odbornici ve vyvojovych laboratorich firmy
Xerox Palo Alto Research Center (PARC), kteri navrhli vsechny zakladni prvky
soucasneho typu grafickych uzivatelskych rozhrani, ktery se take podle techto
stavebnich prvku oznacuje jako WIMP (Window-Icon-Mouse-Pull-Down). Pouzili
jako prvni techniky prekryvajicich se oken, znazorneni objektu pomoci ikon,
vyuziti mysi a techniku roletovych i vyskakovacich menu. Jimi navrzene
rozhrani pak bylo pouzito ve vyvojovem prostredi pro objektove orientovany
jazyk Smalltalk a v kancelarskem systemu pracovni stanice Xerox Star.
V druhe polovine 80.let byl nastartovan opravdovy "boom" v oblasti graficke
komunikace, ktery souvisi s jejim rozsirenim na osobni pocitace. Prukopnikem
v teto oblasti byla firma Apple a jeji pocitac Apple Macintosh. Reprezentantem
grafickeho uzivatelskeho rozhrani na pocitacich typu PC je prostredi Microsoft
Windows. Operacni system OS/2 navrzeny pro pocitace IBM PS/2 obsahuje take
graficke rozhrani Presentation Manager. Dnes si jiz nelze predstavit zadny
kvalitni osobni pocitac bez grafickeho uzivatelskeho rozhrani.
UNIX jako viceuzivatelsky viceulohovy operacni system s malo srozumitelnou
metodou komunikace si vynucoval zavedeni grafickych uzivatelskych rozhrani
a zaroven poskytoval podminky pro jejich vznik. Situace v oblasti GUI v UNIXu
byla ve druhe polovine 80.let znacne neprehledna. Vznikla cela rada rozhrani
vyhovujicich vzhledem a chovanim specifikam obchodni politiky jednotlivych
firem. Koncem 80.let nastavaji trendy vedouci ke sdruzovani vyrobcu pocitacu
se systemem UNIX. Tato sdruzeni maji mezi jinym zajistit vyssi prenositelnost
programu a kompatibilitu mezi jednotlivymi systemy.
V prubehu 80.let vykrystalizoval v UNIXu jako stezejni prostredek pro tvorbu
programu s grafickym rozhranim a komplexnich grafickych uzivatelskych rozhrani
system X Window (X). System vznikl na pude univerzity Massachusetts Institute
of Technology (MIT). Jeho autori si stanovili ambiciozni cile, ktere vedly
k navrzeni pomerne pokrocilych vlastnosti a modelu celeho systemu. Dulezitym
duvodem pro jeho rozsireni byla skutecnost, ze byl dan k dispozici zdarma.
Produkt nepatri do kategorie "public domain", protoze je chranen autorskymi
pravy, ale je poskytovan a rozsirovan ve forme zdrojovych textu bez poplatku.
System X Window neni uplnym grafickym uzivatelskym rozhranim. Jedna se pouze
o system pro spravu oken (window management system), ktery poskytuje funkce
pro praci s okny a jejich rizeni. Zakladnim cilem pri navrhu tohoto systemu
bylo poskytnout nastroje pro tvorbu grafickych aplikaci a uzivatelskych
rozhrani, nikoli vnutit tvurcum nejaky konkretni vzhled a chovani prostredi.
Tato vysoka flexibilita dovoluje lepe reagovat na pozadavky uzivatelu a vyvoj
vypocetni techniky. V UNIXu existoval v poslednich letech pouze jediny
konkurenceschopny system pro spravu oken, a to system NeWS od firmy Sun.
Jeho konkurenceschopnost byla zajistovana hlavne vysadnim postavenim firmy
Sun na trhu pracovnich stanic.
V roce 1988 bylo ustaveno sdruzeni X Consortium, ktere sdruzuje vazne zajemce
o dalsi vyvoj, implementaci a vyuziti systemu. Jeho cleny jsou prakticky
vsichni vyznamni vyrobci pracovnich stanic a rozsahlych grafickych systemu,
napr. DEC, HP, Sun Microsystems. Jiz v roce 1989 se 75% vyrobcu vypocetni
techniky z prostredi UNIX prizpusobilo sve vyrobky pozadavkum vyplyvajicim
z pouziti systemu X. Dokonce i firma Sun, majici vedouci postaveni na trhu
pracovnich stanic, se rozhodla podporovat krome vlastniho systemu NeWS jako
zcela rovnocenny i system X. Nova obchodni politika firmy vedla v operacnim
systemu Solaris verze 2.3 k prevedeni systemu NeWS na rozsireni systemu X.
Kazdy velky vyrobce pracovnich stanic se systemem UNIX vyvinul v prubehu
80.let vlastni graficke uzivatelske rozhrani, napr. CXI (HP), DECwindows
(DEC), OPEN LOOK (AT&T). Zakladem prevazne vetsiny techto rozhrani byl
system X Window. Pri sdruzovani vyrobcu na konci 80.let se vedouci firmy
trhu pracovnich stanic rozdelily do dvou taboru: UNIX International (UI)
a Open Software Foundation (OSF). V ramci techto sdruzeni doslo k pokusum
o standardizaci vsech dulezitych komponent operacniho systemu vcetne
grafickych uzivatelskych rozhrani. V soucasne dobe se tedy da mluvit
o dvou hlavnich grafickych uzivatelskych rozhranich v prostredi UNIX.
Jsou to rozhrani OPEN LOOK (UI) a OSF/Motif (OSF).
OPEN LOOK je norma pro graficke uzivatelske rozhrani, ktera je formalne
produktem UNIX System Laboratories a vznikla za spoluprace vedoucich clenu
UNIX International, tj. firem AT&T a Sun Microsystems. Jeho implementaci
na pracovnich stanicich Sun v ramci systemu Solaris je graficke uzivatelske
prostredi OpenWindows, ktere zahrnuje jak uzivatelske aplikace, tak vyvojove
prostredky rozhrani OPEN LOOK. Toto prostredi pouzivalo jako zcela rovnocenne
systemy X Window i NeWS. V soucasnosti byl system NeWS preveden na standardni
rozsireni Display PostScript systemu X Window.
Motif je prosazovan cleny sdruzeni OSF, mezi ktere patri IBM, DEC a HP.
Vznikl sloucenim existujicich rozhrani firem DEC a HP a byl od pocatku
tvoren na zaklade systemu X. Motif splnuje pozadavky normy SAA firmy IBM
a z uzivatelskeho hlediska ma velmi podobne chovani jako Microsoft Windows.
S ruznymi implementacemi (verzemi) rozhrani Motif se muzeme setkat na mnoha
stanicich. Patri mezi ne napr. graficka prostredi DECwindows, HP Visual User
Environment (HP-VUE) nebo Open Desktop (SCO UNIX). Take graficke prostredi
operacni systemu NeXTStep (NeXT) a IRIX (Silicon Graphics) jsou zalozena na
rozhrani Motif a pouzivaji standardni rozsireni Display PostScript systemu X.
Poznamenejme na zaver tohoto odstavce, ze pranim vetsiny uzivatelu a take
tvurcu software je sjednoceni grafickych uzivatelskych rozhrani a jejich
standardizace. Z uvedeneho prehledu vsak vyplyva, ze jen v prostredi UNIX
existuji v soucasnosti dve zakladni rozhrani. Navic to druhe v nekolika
ruznych variantach v ramci jednotlivych firemnich prostredi. "Bitva" na
poli GUI neni stale rozhodnuta. Jako posledni prispevek na jazycku vah
tohoto souboje se jevi dohoda COSE. Iniciativa COSE vznikla v lonskem roce
na zaklade dalsi dohody 6 dulezitych vyrobcu z obou taboru (napr. HP, Sun,
SCO) za ucelem zvyseni otevrenosti a kompatibility jednotlivych systemu.
Tato iniciativa preferuje Motif jako zakladni graficke uzivatelske rozhrani.
Zda je to rozhodujici krok smerem k jednotnemu grafickemu uzivatelskemu
rozhrani ukaze az budoucnost.
2.2 System X Window a sit
Jednou ze zakladnich vlastnosti systemu X je jeho nezavislost na technickem
vybaveni. System umoznuje aplikacim zobrazeni textu a grafiky uvnitr
prekryvajicich se oken na kteremkoliv zarizeni, ktere podporuje X protokol.
Pritom je system transparentni vuci sitim a operacnimu systemu, coz dovoluje
vysokou prenositelnost aplikaci. Vyvoj systemu zacal v roce 1984 na pude MIT.
Koncem roku 1985 byla dana verejne k dispozici verze 10, ktera byla za nekolik
malo mesicu prenesena na ruzne typy pracovnich stanic. Nova verze systemu pak
byla uvedena v zari 1987 jako X Window System Version 11 Release 1 (X11R1).
Posledni dostupne vydani X Window System 11 Release 5 (X11R5) bylo dano
k dispozici 5.zari 1991. Dalsi nove vydani se ocekava v polovine roku 1994.
Architektura systemu X Window je zalozena na modelu client-server. Clientem
se v systemu X rozumi aplikacni program, ktery vysila pozadavky na otevirani
oken, manipulaci s nimi a vykreslovani textu a grafiky. Pozadavky clienta
plni server, ktery je samostatnym procesem. Server obsluhuje graficke zarizeni
(obrazovku, mys, klavesnici) a predava clientu prostrednictvim udalosti zpravy
o akcich uzivatele. Client a server jsou tedy dva nezavisle procesy, ktere
spolu komunikuji. V systemu X je presne definovan X protokol pro komunikaci
mezi nimi. Takovy server, ktery komunikuje s aplikacemi prostrednictvim
X protokolu, se oznacuje X server. Podobne aplikace komunikujici s X serverem
byvaji oznacovany jako X aplikace.
Client a server mohou byt pritom spusteny na ruznych pocitacich a komunikovat
mezi sebou prostrednictvim site. System X Window je sitove transparentni
a podporuje radu sitovych protokolu, vcetne TCP/IP a DECnet. Kazdy server
muze obsluhovat nekolik clientu a kazdy client muze vyuzivat sluzeb nekolika
serveru. Pritom aplikace bezici na jednom pocitaci muze zobrazovat vysledky
na libovolnem pocitaci, pro ktery je k dispozici X server. To znacne zvysuje
prenositelnost aplikaci. X server vlastne predstavuje implementaci systemu
X Window pro konkretni zarizeni a chova se vuci aplikaci jako standardni
virtualni terminal ovladajici klavesnici, mys a obrazovku.
Situace se vsak jevi pri prvnim setkani se systemem X trochu podivne. Je
treba si uvedomit, ze X server bezi na stanici, kde se vysledky zobrazuji
a u ktere tedy sedi uzivatel. X aplikace pak bezi na stejne stanici nebo
na nekterem vzdalenem pocitaci (napr. vykonnem superpocitaci). Poloha serveru
a clienta je tedy otocena proti situaci zname z databazovych systemu nebo
gopheru. V pripade gopherskeho clienta pro prostredi systemu X se pak muzeme
dostat dokonce do situace, kdy gophersky client zobrazuje vysledky na lokalni
stanici uzivatele (napr. PC s X serverem) a bezi vsak na vzdalenem pocitaci
(napr. pracovni stanici Sun). Tento client pak vyuziva sluzeb gopherskeho
serveru na jinem vzdalenem pocitaci.
Jedinou soucasti systemu X Window, ktera je zavisla na grafickem zarizeni,
operacnim systemu a siti, je X server. Tato koncepce zajistuje v systemu X
nezavislost aplikaci na konkretnim technickem vybaveni, operacnim systemu
a siti. Z hlediska sitoveho prostredi nas samozrejme zajima, jak je to s onou
proklamovanou transparenci a nezavislosti na siti. Komunikace mezi clientem
a serverem probiha na zaklade X protokolu a je asynchronni. Muze byt pritom
zprostredkovana pomoci nektereho zpusobu komunikace mezi procesy (sdilena
pamet, roura, RPC) nebo pomoci sitovych sluzeb. Podpora prislusneho sitoveho
protokolu zavisi na konkretni implementaci X serveru a knihovny pro tvorbu
X aplikaci. Standardne jsou podporovany protokoly TCP/IP a DECnet.
******************************************************************************
3. KURZY ZAKLADU SYSTEMU X WINDOW A JEHO SPRAVY
-----------------------------------------------------------------------------
Kurz X1: SYSTEM X WINDOW SE ZAMERENIM NA SITOVE VYUZITI
13.6.- 17.6. 1994
lektori: A.Limpouch, J.Schmidt
Kurz X2: SPRAVA SYSTEMU X WINDOW V SITOVEM PROSTREDI
20.6.-24.6. 1994
lektori: A.Limpouch, J.Schmidt
Misto konani kurzu: KP FEL CVUT, Karlovo nam. 13, Praha2,
ucebna s pocitaci SUN, 3. patro budova E
Casovy rozvrh: 9.00-12.00, 13.00-15.30
15.30-16.30 (moznost samostatne prace)
Kapacita behu kurzu: minimalne 8, maximalne 16 ucastniku
Prihlasky: zavazne, prijimaji se dle poradi,
uzaverka pro kurz je 3 tydny pred zacatkem
kurzu dle poradi doslych prihlasek
Cena kurzu X1: 3500.- Kc
Cena kurzu X2: 3700.- Kc
Platba: hotove, slozenkou, prevodem z uctu na ucet
po uzaverce kurzu na zaklade prijeti do kurzu
Informace a prihlasky: Libuse Pochova, KP FEL CVUT,
Karlovo nam. 13, 1121 35 Praha 2
budova E, 3.patro, mistnost 302 (knihovna),
telefon 24915510, linka 7326,
e-posta: "pochova at cs.felk.cvut.cz"
-----------------------------------------------------------------------------
Program kurzu X1: SYSTEM X WINDOW SE ZAMERENIM NA SITOVE VYUZITI
Kurz je urcen pro uzivatele grafickych uzivatelskych rozhrani
v operacnim systemu UNIX. Je zameren na ziskani prehledu o zakladnich
vlastnostech a principech cinnosti systemu X Window System, na prakticka
pouzivani dulezitych aplikaci a na metody jejich prizpusobeni. V jeho ramci
budou vylozeny zakladni koncepce a charakteristiky jednotlivych komponent
systemu X Window, prehled dulezitych aplikaci a navody na jejich prakticka
pouzivani a prizpusobeni potrebam uzivatele. Vyklad bude doprovazen
ukazkami jednotlivych prostredku, demonstracnimi priklady a praktickym
cvicenim na pracovnich stanicich SUN (X11R5). Predpokladaji se znalosti
prace v operacnim systemu UNIX.
Obsah kurzu: prehled zakladnich aplikaci a uvod do systemu X,
principy ovladani systemu X, charakteristika systemu X a jeho aplikaci,
uzivatelske prostredi a jeho konfigurace, vyuziti sitovych vlastnosti
systemu, WWW a dalsi sitove sluzby v prostredi X.
-----------------------------------------------------------------------------
Program kurzu X2: SPRAVA SYSTEMU X WINDOW V SITOVEM PROSTREDI
Kurz je urcen pro spravce systemu. Je zameren na ziskani prehledu
o zakladnich vlastnostech a principech systemu X Window System a na reseni
praktickych problemu se spravou tohoto systemu. V jeho ramci budou vylozeny
zakladni koncepce a charakteristiky jednotlivych komponent systemu, bude
podan prehled jednotlivych problemovych okruhu z pohledu spravy systemu a
navody na jejich prakticka reseni. Vyklad bude doprovazen ukazkami jednotlivych
prostredku, demonstracnimi priklady a praktickymi cvicenimi na pracovnich
stanicich SUN (X11R5). Predpokladaji se znalosti prace s operacnim systemem
UNIX, pouzivani grafickeho rozhrani na bazi systemu X Window.
Obsah kurzu: uvod do systemu X, zakladni charakteristika X serveru,
zakladni charakteristika X aplikaci, sprava X aplikaci a jeji nastroje,
sprava X serveru a font serveru, nastavovani sitovych charakteristik
a bezpecnost systemu, prakticke problemy sitovych prostredku v systemu X.
-----------------------------------------------------------------------------
******************************************************************************
Obcasniky OMICRON-ECHO vydava vyukove a poradenske sdruzeni OMICRON. Autori
souhlasi s jejich elekronickym kopirovanim a vyuzivanim vyhradne pro osobni
nevydelecnou potrebu. Elektronicke zverejnovani odbornych casti obcasniku je
mozne pouze pri zachovani uplnosti textu a uvedenim autorske citace. Jine
vyuziti podminuji autori svym souhlasem.
******************************************************************************
